Tak jsem se dozvěděl, že jsem dle rozdělení věku ve věku kojence. Už jsem prošel fázemi:
- byl jsem prvních 8 týdnů zárodkem,
- pak jsem se stal plodem, od 9. týdne do narození,
- novorozencem jsem byl od narození do 28. dne života,
- a teď jsem tam, čemu se říká věk kojence. Trvá to dlouho. Od 29. dne do dne prvních narozenin. Takže skoro 11 měsíců.
Vývoj dítěte v prvním roce života
Ač je mi o chlup víc, než 10. měsíců, dle přihlouplých tabulek jsem někde mezi 7. – 8. Ještě totiž nesedím. Jako pokouším se. Začal jsem včera lézt po čtyřech. Ale hned jsem rychlý jako Šmoula v poklusu.
Lezu, koušu, všechno sním!
Zkoumám hračky, které máme ve vláčku. Taky koukám, co má ségra na stolečku. Stěžuju si, když mi něco bere. Lilinka si zase pořád stěžuje, že ji něco beru. S tou ženskou budou ještě zajímavé příběhy.
Říkám “hata”, “haťa”, taky “tata”, “ata” a “ta”. Když nesouhlasím, pištím takové: “ne ne ne ne”. Rád koukám na psa. Taky už jsem kousl psa. Vlastně všechno koušu a ochutnávám. Rád jím knížky a papír, na kterém má ségra obrázky. Zamiloval jsem se do křupek. Sním všechno, co se mi objeví před nosem. Polévky, placky, banány, domácí chleba. V noci se budím co hodinu a sleduju, jestli je máma se mnou. Často není, tak musím volat a pak mi z toho volání vyhládne. Ještě, že je máma pořád chodící mléčný bar.
Byl jsem nemocný téměř 3 měsíce a prožil si herpanginu a přebalování na záchodě. Uff! Ale teď to vypadá že jsem zdravej a směle se plazím vstříc věku batolecímu. Necelé 2 měsíce a jsem tam!
Než se stanu batoletem (a doženu ségru), podívejte se, co jsem všechno jako kojenec zvládl.
