Jsem druhým batoletem u naší mámy a táty. A přestože se zdá, že nemáme s Lilkou společného víc, než tu mámu a tátu, shodli jsme se na době, kdy začínáme chodit. Dost často jsem slyšel: „Lilka už pelášila, tak do toho Vincku.“
Chodit jsme začali v šestnáctém měsíci
Ale pak jsem zapátral a zjistil, že Andule bylo 16 měsíců, když začala chodit. Po bitvě je každej generál, pomyslel jsem si. Mě je teď taky 16 měsíců. Takže u Vránů mají jasno. Batolata začínají chodit v 16 měsících! Prdlačku, že prý ve 12 měsících. Na tom obrázku to mají celé špatně. Táta mě dnes natočil. Máma tam má zadek, tak třeba to zvedne sledovanost:
Chůzi předcházelo několikaměsíční studium a práce. Tancoval jsem se ségrou, dělal komíny, zkoušel si vyhrnout jednu nohavici, jestli to pomůže. Pomohlo!
A od kdy batolata mluví?
Kde se rozcházíme, je mluvení. Protože já mluvím jako ďas. Objevil jsem slovník ségry na konci roku 2015. To ji bylo cirka 20 měsíců a troufám si tvrdit, že ji máma s tátou moc nerozuměli. Ono tatm a papm není žádné umění (tak si na mě nevyskakuj, ješo ;)).
Je mi 16 měsíců (dnes přesněji 1 rok, 4 měsíce a 17 dnů) a poslechněte si, co umím:
Zvířata
- holub/holuby (mám je moc rád)
- kokot (krtek)
- slon
- zebra
- konik/koniky/na konika
- kotitka (kočička)
- Mimi!
- kokodák
Dopravní prostředky
- auto/auta
- kolo/kola
- nákaďák (náklaďák)
- letalo (letadlo)
- motojka (motorka)
- autobus
Slovesa
- chodit/schody
- keslit (kreslit)
- papat/pít/pití
- umýt
- zavžít/otevžít
- bác
- spadlo/padá
Rodina
- máma/táta
- ješa (ségra)
- Veselá (naše paní sousedka)
- baba
- Pepa (děda i prasátko)
- jouda (tak mi řekl jednou táta)
Jídlo a pití
- hleba (chleba)
- voda
- banán/banány
- pomeranč
Radosti a materiální věci
- domeček
- boty/bota
- Karkulka (ujíždíme se ségrou na minioperkách od hodného pána)
- vana
Pohyby
- hop (když hází paní sousedce Veselé hračky na zahradu)
- duc
- dolu
- vysoko
S takovou slovní zásobou se ve světě neztratím. Tož pěkné léto všem!
