Ahoj ahoj, už jsou mi 2 roky! Pořád to ještě není tak dlouho, co jsem se narodil. Život si užívám plnými doušky, opravdu. Prožil jsem se ségrou a rodiči první zimu ve Stádleci. A jsem rád, že je po ní. A co se od ledna do dnešního dne událo? Ségra už něco napsala a já to potvrzuju. Vše je, jak má. Až na tu pochytanou nemoc u opařanské paní doktorky, kam jsem šel na vstupní prohlídku. Vstoupil jsem a odnesl jsem nemoc pro celou rodinu. Táta mě taky ostříhal. Už si mě nepletou s holčičkou. I když mluvím jako holka. A dostal jsem auto brouka k narozeninám. Různě jsme taky malovali a barvili ulity (místo vajíček). Hodně hrabu, vzdoruju a hlavně mě zajímá důvod. Takže se pořád ptám: A proč?
Taky cvičím nočník a naviguju z mapy. Jsem začátečník, jak s nočníkem, tak s mapou. Ale nějaké úspěchy zaznamenávám. Dnes jsem nás navigoval až do Pohádkové kovárny a podruhé se vyčůral do nočníku. Jinak to končí hlavně ve slipech s mašinkou a moc mi to ani nevadí. No a ke všemu cvičím i smrkání. Zatím blbíčko, tahám to do sebe. 🙂
Dnes byl můj další velký den v tomhle roce. Táta s mámou si ráno uvědomili, že mám svátek. Občas mají opravdu „přehled“. Máma vysypala z rukávu výlet do Pohádkové kovárny a tak jsme v 10 hodin kopli do vrtule. Stejně tak náš pes, který se vydal na průzkum celého Stádlce s GPS obojkem na krku. Naštěstí.
Ale zpět k naší rodině naložené v autě. Celých 35 minut, co jsme jeli do Pohádkové kovárny, jsem se ptal: „A proč? A kam jedeme? A proč? A kde je pes?“ To je jasný, ptát jsem se musel, když jsem navigoval.
„A proč mami?“, to točím pořád dokolečka. A když ne mami, tak tati. A když ani mami nebo tati, tak prostě stačí „A proč“.
Čerti, vodníci a oslíci v Pohádkové kovárně
No a když už jsem se konečně doptal, zaparkovali jsme před Pohádkovou kovárnou ve vesničce Selibov a užili si tam několik hodin s pohádkovými postavami. Čerti, vodníci, medvěd Máša, Šípková Růženka nebo Červená Karkulka. A oslíci Jasmínka a Aladin. Pro mámu a tátu návrat do české pohádky, pro mě první nesmělé krůčky. Malej člověk se totiž moc nevyzná v tom, co je opravdický a co už ne.
Každopádně skvělá oslava svátku všech Vincentů a Vincenců!
Jo a psa jsme nakonec ve vesnici našli. Ještě že nosí ten GPS obojek.
