Herpangina aneb ach to české zdravotnictví

Už skoro 2 měsíce blbě spím. Tu mě píchne, tu mě škrábe, tu je mi smutno. Volám mámu, ať je v posteli se mnou. Mám takové noční smutné období. Nechci být s rýmičkou a kašlíkem sám. Nově mám i horečku a to je prevít! Máma to tuhle neděli nemohla vydržet a zabalila mi pár plínek, nezapomněla na náhradní svršky a vyrazili jsme na místo činu, do hořovické nemocnice. Tam, kde jsem se narodil.

Až za ušima…

Jsem hotovej, tak si o mě nemyslete nic špatného. Ale prostě jsem se cestou do nemocnice stihl pokakat. Jak se říká, „měl jsem to až za ušima“. A pak jsem si v tom pěkně schrupnul, to nemocnej člověk musí. Ať je pokakanej nebo není. No, máma se zrovna netvářila, když mě před nemocnicí vyndavala z autosedačky do nosítka Manduca. Musím uznat, že to překvapilo i mě samotného…

Kde přebalit? Musíte na záchodě

Řekla nám sestřička na dětské pohotovosti.

„Fajn a máte tam přebalovací pult?“ zeptala se máma. Sestřička zavrtěla hlavou. Skvělé, pomyslel jsem si, stejně jako rozčilená máma.

„Takže mám dítě s horečkou přebalit na zemi na záchodech,“ ujistila se ještě a šla skoro do mdlob. Já už taky, z té horečky. Sestřička ne. Byla milá a silná. Zřejmě neměla na zadku a na zádech to, co já.

Máma to dala!

Zvládla mě přebalit. Já ji to moc neulehčoval, ale snad ani nekomplikoval. Kdo by neřval, když se musí celý umýt v umyvadle na záchodě pro invalidy. Věděl jsem, že je máma šťastná, že mi tentokrát nezapomněla vzít body, punčocháče a tepláky. Jak se ji často stává. Víte, ono holt u tý nemoci je to všechno nějak divně popletený a zamotaný, že mít s sebou náhradní prádlo je dost nutný.

Máma mě utřela do deky, kterou naštěstí měla. Jinak by mě asi omotala toaleťákem nebo nevím, jak se to řeší. Oblékla mě, tričko vyhodila. Pár svršků hodila do batohu a ten pro jistotu zamkla, aby se ten „zlý Džin“ nedostal ven.

Homeopatika místo klasiky?

Pak jsem viděl dvě hezký ženský. Paní doktorku a sestřičku. Mé nemoci daly jméno herpangina, ale léčebný postup nezměněn. To mámu ubezpečilo v tom, že „léčit“ umí podobně, jako páni  v bílých pláštích a opět zauvažovala, jestli už není na čase tu klasickou léčbu vyměnit za homeopatika. Já ji v tom fandím. Sirupy nurofen a paralen vyzvracím, čípky v zadku nejsou nic příjemného…

Prosím pěkně, buďte baby-friendly

Halo, české zdravotnictví! A nejen VY! Ale také restaurace, obchodní domy, kavárny. Taky úřady, školy, pekárny a drogerie. Buďte přátelské k rodičům a malým dětem. Můžou vás navštívit s fakt hodně pokakaným zadkem a řešit to na zemi je… fakt na h** „na to hnědé, co jsem vykakal.“

Nemocnice Hořovice má na chodbě Chartu práv dětí v nemocnici. Nejsem si jistý, zda se bod 9 slučuje s tím, co jsem prožil: Děti musejí být v prostředí, které je zařízeno a vybaveno tak, aby odpovídalo jejich vývojovým potřebám a požadavkům, a aby zároveň vyhovovalo uznaným bezpečnostním pravidlům a zásadám péče o děti.

Tak příště snad veseleji! <3

Co je herpangina

Charakteristika nemoci

Herpangína (enterovirová vezikulární faryngitida) je zánět mandlí a sliznice dutiny ústní vyvolaný enteroviry, přesněji viry Coxsackie typu A (původce také exantémových onemocnění, letních chřipek, kataru horních cest dýchacích, zánětu spojivek atp.).

Onemocnění se vyskytuje především u dětí, nejčastěji mezi 3 až 10 lety věku, obvykle v letních měsících. Projevuje se náhle vzniklou horečkou, bolestí v krku, obtížným polykáním, bolestí hlavy a zvracením.

Klinický průběh

V hrdle lze pozorovat zarudlé sliznice, oteklé mandle. Na mandlích, patrových obloucích, uvule (čípku) a měkkém patře se tvoří cca 1–2mm papulky (pupínky) nebo puchýřky obklopené červeným lemem. Po 2–3 dnech se mění ve vřídky (afty) veliké cca 5 mm. Na krku jsou hmatné zvětšené lymfatické uzliny.

Zdrojem infekce je nemocný jedinec. Přenáší se nejčastěji orofekálně (špinavýma rukama, kontaminovanou vodou, potravou, předměty) případně kapénkovou cestou. Inkubační doba je 1–10 dní.

Diagnostika

Diagnóza je obvykle stanovena na základě klinických příznaků.

V diferenciální diagnóze připadá v úvahu aftózní stomatitida. Onemocnění je způsobené virem herpes simplex 1,2. Vyskytuje se u menších dětí, nejčastěji batolat. Aftičky se kromě sliznic úst vyskytují na dásních, rtech a kolem rtů.

Terapie

Onemocnění se léčí pouze symptomaticky, tedy léky, které tiší jednotlivé příznaky. Podávají se léky na snížení horečky (střídavě paracetamol a brufen). Sliznici úst a hrdla ošetřujeme lokálně výplachy odvaru z šalvěje, heřmánku, desinfekčními roztoky, je možno použít i pastilky či spreje proti bolesti. V těžších případech používáme roztoky s trimecainem, případně kortikosteroidy.

Antibiotika se běžně nepodávají. Indikována jsou pouze v případě komplikace v podobě nasedlé bakteriální infekce.

U dětí je nutné sledovat dostatečný příjem tekutin, stravu podáváme kašovitou. Vhodné jsou vitamíny.

Herpangína trvá obvykle 3–6 dní, výjimečně až 10 dní.

Zdroj: https://www.mojemedicina.cz/pro-pacienty/vysetreni/nez-pujdete-k-lekari/diagnostikovane-nemoci/herpangina/

Mám látkového slona od Babeka

Máma je moc hodná, fakt.

Koupila mě i ségře balíček pro miminko na Babeko.cz. Miminko jsem u nás doma já, ale ségra by byla smutná. Proto já jsem dostal pískacího slona, Lilka kočičku na mazlení a o ostatní se časem poperem. Na to se už těším moc, protože si myslím, že kluci s holkama se pošťuchovat můžou.

Zvířátka vyrábí ručně paní Pavla a napsala nám k nim: “Zvířátka jsou nezávadné, šité ze 100% bavlny, vše co je používáno, je přímo pro děti a s láskou.”

vincentovo-hracky-pro-miminko-2
Látkové hračky a Vincentova strana polštáře

Slona koušu do chobotu, Lily Andulka kočičku do ucha. Tak až zvířátka pořádně ožužláme a obarvíme mrkvovou čalamádou, hodí se kočka a slon do toho velkého rachtacího stroje, kam máma hází spoďáry.

Paní nám na polštáře napsala z jedné strany Vincent a z druhé Lily Anna. Jako že já a moje ségra.

vincentovo-hracky-pro-miminko-1
Látkové hračky a strana polštáře Lily Aničky

vincentovo-ja-muj-slon
Vincent a jeho pískací slon

vincentovo-se-slonem-je-legrace
Vinca se škádlí se slonem

vincentovo-detail-slona
Oko slona

 

O mé touze něco ochutnávat

Strašně moc mi chutná. Všechno bych nejradši ochutnal. Mrkev, bramborák, chleba, hlínu, magnetky, klacíky i trávu. Spásal bych vše jako koza. Jak by ne, když mám 8 zubů. A nemůžu, to je celé tak nefér.

Vyprosil jsem si aspoň první zeleninové příkrmy. Sice mi pořád teče mlíko po bradě, ale to už nějáký ten pátek.

vincentovo-prikrmy

Ochutnávat takovou trávu pod beskydskými kopečky, to je fakt něco.

Stejně jako ségra jsme byl s rodiči schovaný před světem na Retreatu. Viděl babičku a dědu, spal poctivě třikrát denně a plazil se na vyhřáté zemi před krbem.

vincentovo-s-babickou

Zamiloval jsem si koupání v lavoru.

vincentovo-koupani-v-lavoru

7 věcí, které ze mě udělaly superhrdinu

Od výkřiku “pomoc, rostou mi první zuby” uteklo hodně času. Nevím kolik. Nepočítám to. Neumím to. Jako spoustu dalších věcí.

Ale jinak jsem u nás doma považován za superhrdinu, fakt! A přitom si myslím, že nedělám nic světoborného. Co se stalo za poslední měsíc nového?

1/ Zuby už mám 4 – občas si kousnu do mrkve, malinko žužlám i chleba.

vincentovo-jime-mrkev

2/ Obědvám s rodinou – považte, mám tu čest lehnout si ke stolu a olizovat pár lžiček mrkvičky. Jak mě to ale chutná. Jak já jsem šťastný!

vincentovo-prvni-mrkev

3/ Se ségrou je čím dál větší prča – je střelená, pořád mě mazlí a říká “ráda”. Asi že mě má ráda nebo co. To já jí mám taky rád. I když mi ve vaně stříká vodu do pusy nebo mi občas samou láskou přilehne bříško nebo pindíka. Rád nemám, když mi bere hračky a říká, s čím si mám hrát. Vím, jsem malý. Ale ona taky není žádný obr!

vincentovo-obedvam-se-segrou

4/ Jsem cvalda, ale otočím se – už to trvá nějaký ten den. Máma z toho byla celá paf už 23. srpna tenhle rok. No kdy jindy, že jo. Tak jo, asi jsem fakt kabrňák. Pasu na koberci, překulím se na záda. Trochu se praštím do hlavy, ale nebrečím. A pak, lidi držte se. Vrátím se zpátky na pupek.

Na fotce to byly začátky. Teď už to udělám tak rychle, že mě ani nestačí vyfotit.

vincentovo-jeste-kousek-a-dotocim-to

5/ Jsem nakupovací typ – máma mě bere na nákupy. Koukám, nespím, poslouchám, vrtím se. Líbí se mi to.

vincentovo-nakupovani-s-mamou

6/ Byl jsem už v jedný pražský firmě – prý když byla Lilka menší, dostala se do pražský firmy a máma se vedle v místnosti něco učila. Teď máme upgradovala a školila sama. A já jsem si spokojeně lezl po kancelářích Symbia.

vincentovo-byl-jsem-na-skoleni

7/ A to nejlepší nakonec – skoro mluvím. Říkám: tata tata ta ta ata tata!

Pomoc, rostou mi první zuby!

“Jau jau jau auuuu,” copak nikdo nevidí, jak urputně trpím? Přestaňte mě poplácávat po zadečku, netrápí mě krkání ani žádný zaražený prdy. Žub! 2 žuby! Sáhněte si, jak to dělám já. No, mámo, vidíš to? Udělej s tím něco, pekelně to bolí! Nešahej nahoru, vespod mě to bolí!

Zatímco si ségra užívala báječné prázdniny u dědy a babičky, já trpěl. A protože jsem v tom nechtěl být sám, přenesl jsem to tak trochu i na mámu a tátu. Jsem jináč fakt moc hodnej kluk, takovej pejsek, to všichni ví! Ale tohle se nedalo.

Dneska se tomu už směju. Mám své první 2 zuby. Zatím koušu do kousátka, mámu do prstu, do prsu nebo ségře do sukně. Věřím, že mi brzy bude jasnější, k čemu je dobré mít v puse něco, čím se často kousnu do pusy a pak to tak moc bolí.

vincentovo-zuby

Něco tam mám, hádejte co

vincentovo-bolest

To vám je bolest!

Tahle cesta na Kohútku byla zabijácká

Ségra si prázdniny u babičky a dědy užívala, já jsem trpěl. Cesta na Kohútku byla zabijácká

vincentovo-se-segrou

Nechci se fotit, strašně to bolí

Mám novou manducu a jsem šťastnej!

Po ségře Lily Aničce jsem zdělil Manducu, kterou už i ona zdělila po jiném miminku. Nejsem žádný frfňa, to ne! Ale i tak jsem s povděkem kvitoval, když máma sáhla do své kapsy a koupila mi fungl novou Manducu VividGreen. To je fakt žůžo labůžo! Jak by řekla moje legrační ségra Lily Anička, je to “pajáda”!

Dobrý je i to, že jsem společně s novým nosítkem přišel na to, že nemusím brečet a cítit se jako hozený do pytle. Že nemusím hysterčit, ale stačí otevřít oči a koukat se kolem sebe. Páni, stromy! Auto! Náš pes! To jsou najednou úplně jiné vyhlídky.

A jestli jsem aspoň trochu kočárkovej? Spíše ne. Máma mě od začátku nosí a doma se houpám. V kočárku brečím a tak máma nakonec double kočár prodává a zůstává stařičký rozvrzaný X-Lander. Sichr je sichr.

 

lily-anna-prochazka-v-manduce-05

Tohle nejsem já, to je ségra v manduce.

Těším se na novou klučičí manducu!

vincent-nova-manduca

Přišla nová manduca. Zajímá vás návod k použití?

vincent-s-novou-manducou-na-prochazce

Na procházce v novém

Starý dobrý X-Lander a v něm ségra, vedle pes. A náš double kočár na prodej. Moc jsem ho nezahřál.

Opalovačka na jezeře Lhota

Prožívám své první jaro. Pane jo! Jsem tak mlád a už si užívám jarního sluníčka. Protože ségra začala chodit v pondělí a úterý do školky, rodiče rozhodli, že jeden jarní víkend rozptýlíme Anduly obavy z povinností a vyrazíme k vodě. Gud džop!

Jeli jsme hodinku, no já to celé prospal. A spal jsem, i když mě na místě přendali z auta do kočárku. Ale pak jsem se probudil a byl nahatej na sluníčku, na to nikdy nezapomenu.

vincent-a-na-lhote

Jupí, jsem nahatej a u jezera Lhota! Zatímco se ségra koupala s tátou, já jsem si užíval jarního sluníčka s mámou.

vincent-lily-anicka-na-lhote

A pak přišla ta moje ségra Lily, rozrušená, že šlápla na šišku. Tak rychle do ponožek. Ale co to? Co se to tam nahoře děje?

vincent-stromy-jezero-lhota

Ha! Padají šišky. Snad nespadne to ptačí velehnízdo.

vincent-na-lhote-pohoda

A fakt už musíme domů, rodičové? Bylo to tady strašně príma!

Mám prý ukázat, že už pasu!

Kam ta máma na to chodí! Na mimibazary, betynky? Mám prý na internetu ukázat, že už pasu. Tak abych ji udělal radost, ukážu vám to. Je to dřina, ale já jsem přeci jenom chlapák. Pořádně se do toho opřu, zakřičím a jde to.

vincent-se-segrou

Tady pasu se ségrou

vincent-uz-paseTady pasu sám

Jen se trochu pohoupám a spím!

Jeden den mi máma pořídila hnízdečko. Nezdálo se jí to ale dostatečné. Rozuměj, měl bych usínat rychleji a tolik si nestěžovat na bolení bříška. Ach Ti dospělí, co si navymýšlejí.

Ségra Lily Anička prý také hodně plakala a tatínek ji spravoval bříško a rodiče kupovali všelicos, jen aby jí pomohli.

To byla maminka ještě víc taková mainstreamová. Ale pak se asi něco změnilo nebo co a začala být taková víc bio a alter. V obýváku zrušila cestovní postýlku a pověsila mě na schody. A tak se tam houpu a spokojeně usínám a často prdím.

Závěsnou kolébku máma koupila na Fleru, ale momentálně je vyprodaná.

vincek-relaxuje

Takhle si relaxuju koukám se na hračku.

vincek-spinka-v-zavesne-kolebce

Tak tady už zařezávám!

vincek-lilka-se-houpou

Občas se houpeme se ségrou Lily Aničkou.

vincek-usina

Do kolíbky mě máma často šoupne s hnízdečkem. Asi pro větší efekt či co. Tak já jdu spát.

Jak mě máma uhnízdila do hnízdečka pro mimina

Máma se rozhodla, že budu jako malé vraní mládě a pořídila mi hnízdečko. Abych se měl dobře a byl pořád v teple. Ne, nestavěla mi ho, jako čáp nebo veverka. Přečetla si článek u tety Vaničkové a napadlo ji, že by se nám mohlo to hnízdečko líbit. Rozuměj, mě i mamince.

Takhle to maminka nedělala! Objednala ho na webu mimi concept. Vybrali jsme si tohle zelené. Hnízdečko pro jiná miminka, než jsem já, můžete koupit také tady:

 

mimiconcept

Ne, tohle taky nejsem já. To je miminko z téhle stránky. Jsem sice taky moc hezké miminko, ale ležení na zádech s nohama nahoře v hnízdečku neprovozuju. Já ho totiž opravdu používám. Jak?

vincent-vrana-hnizdecko-poprve
Třeba takhle. Ležím a jsem celý napnutý. Co se bude dít. Možná jsem si i právě ulevil. Je mi fajn. Zkouším hnízdečko poprvé.

vincent-vrana-hnizdecko-v-kocarku
Cestuju v hnízdečku. Opravdu. Mám ho v kočárku a nemůžu se vůbec hnout. Mámě se to líbí. Hlavně mě už nese z bytu rovnou v hnízdečku a než sejde schody a dá mě do kočárku, spím.

A pak klidně přijedeme s hnízdečkem až do kavárny. Ségra si objednává čajovou konvičku. A já říkám, že bych si dal taky.
A pak klidně přijedeme s hnízdečkem až do kavárny. Ségra si objednává čajovou konvičku. A já říkám, že bych si dal taky.

vincent-vrana-hnizdecko-v-kolibce

No a tady mě máma opravdu uhnízdila. Hnízdo vložila do houpačky zavěšené pod schody. A tak si tu visím jako na stromě. Zakulacená záda, obemknutý hnízdečkem. To abych si asi připadal, že jsem pořád ještě v bříšku. Ale já vím, že nejsem. Vím to, protože tam se mnou nebyla ségra, rodiče, ani pejsek.