Těžký život tříleťáka

Máma mě pustila ke slovu naposledy v lednu. To je ostuda!

Ani jsem nestihl oznámit, že chodím se ségrou do školky. Že jsem oslavil 3. narozeniny (Lilka pátý, pořád mě musí předbíhat). Že jsem byl ve školce na maškarním za myšáka. Že se umím pěkně naštvat a chci v takovou chvíli odejít do lesa. Sám. Třeba i umytej a bosej. Že už umím stříhat nůžkami. A že kreslím. Třeba slimáka s drápama.

Už začínám chápat, že život není zrovna peříčko. Tak se s tím musím učit nějak prát.

Honím zlomyslnýho kocoura. Ale občas jsem já sám ten kocour!

Důležitý je mít „pilostřel“ (klacek) a provaz. Nikdy nevíte, jestli v lese nepotkáte zlýho kocoura. Jako těch 5 kluků, co chodí do zahrady a loví zlomyslnýho kocoura.

No a když ho nepotkáte, musíte roli toho „zlouna“ zastat sám. Pilně to párkrát denně cvičím, máma s tátou z toho nemají zrovna radost. Opakuji jim neustále dokola: „Nebudu uklízet. No tak jsem zlý,“ ale nijak to s nimi nehne, říkají, že nejsem a že si to stejně musím uklidit.

Pár fotek ze života tříleťáka

Odkrývám výtvarnou duši

S malováním a kreslením jsem pořád doslova v plenkách. Ale jistý pokroky tu jsou. S mámou jsme byli několikrát na výtvarce v Milevsku. Snad se ještě někdy podaří. Až to všechno vykašleme a vysmrkáme.

Když se zadaří a jsme zdraví, ze školky nosím výtvory hodné mistra. Mým sladkým tajemstvím zůstane, kdo je doopravdy tvoří. 😈

Lepení a malování ve 3 letech
Byl jsem několikrát na výtvarce. 2x. Absenci omlouvám rýmou.
Stříhání ve 3 letech
Ještě jedna výtvarka. Stříhám, ale spíš chci něco k jídlu.
Hlavonožec. Tedy kočka
Tohle jsem vytvořil ve školce. Jak k tomu došlo zůstane jen mým sladkým tajemstvím. A tajemstvím paní učitelky.

Oslavil jsem 3 roky

Táta mi upekl perník. Zdravější, to víte, u nás by to rodiče chtěli ideálně úplně #bezcukru. Pak se nedivte, že v obchodě ohryzávám čokoládový vejce (ale pst, o tom jindy. Nebo nikdy).

A dostal jsem batoh se supermanem a malý penál se supermanem a sešit se supermanem. A taky prďácký kalhoty, jako velkej.

Když jsem byl ještě malej kluk
Můj vlastní čokoládovej 🙂
Ségra mi přeje k narozeninám
Ségra je stejnak dobrá

Venkovní jarní legrace

Venku už se dá občas něco dělat. Teda hlavně to, co ne doma. Utíkat, házet kameny, běhat s „pilostřely“, vařit z popelu a písku, večeřet špekáčky a schovávat se ségře.

Aktivity pro děti venku
Čekám na večeři

Táta nám staví super boudu. Obchod, domeček, kuchyni. Zkrátka co budete chtít. Venku na sluníčku je líp než doma.

Tedy hlavně když…

Za naším „obchodem“

… nemusíte chodit na procházky. Což někdy musíte. To je peklo, to vám povim.

Fakt mě bolí nohy

Chlapeček mnoha tváří

Letos jsem byl už myšákem, melicharem i skřítkem. Často zlodějem (ne jako opravdickým. Tím, co si hraje, že ukradne peníze) a zlým kocourem, co chce drápnout malýho kluka.

Myšák ve školce
Melichar Vinca
Jako skřítek na výletě

Leave a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.