Skončily prázdniny. Kdekdo by si mohl myslet, že mě skončilo dětství a že jsem narukoval do školky. Ale omyl. Já narukoval už před rokem. Šel jsem rovnou „do lepšího“, průzkum školek a jídla stačila udělat už ségra a tak spolu jezdíme už druhou sezónu do opařanské školky. Víte, jak jí a co dělají Superhrdinové? Skáčou na trampolíně a v klídku sní oběd i s pažitkou nebo libečkem.
Můj táta je Superhrdinou v kuchyni
Jídlo je u nás velké téma, které řídí hlavně táta. Můj táta je Superhrdina, mám to totiž napsané na tričku.
A ten můj táta Super Adam mi říká, že čím víc budu jíst pažitky, libečku a oregána, tím větší Superhrdina vyroste i ze mě. No řekněte, kdo by nechtěl být hrdina, který je úplně nejvíc SUPER? Skáče a lítá?
Jak se baví Superhrdinové
Když jsem ten Superhrdina, co rád dělám ve volném čase? Pořád mám rád pilostřely a klacky. Asi se nezměnilo příliš od každodenních dobrodružství.
Ale přišel jsem na chuť poskakování a skákání. Asi je to i tím zeleným z polívky a vajíček. Často skáču radostí. Máma na mě může oči nechat, když se rozeběhnu tím svým veselým hopskáním. Někdy skočím vysoko, skoro jako pták. Nebo jako Superhrdina, co mu říkají Superman. Když se to povede a při dopadu si nesedřu holeň nebo koleno, je to paráda.
Rád skáču na zemi, postelích, do bláta a kaluží. Jde mi to líp než před pár lety.
Taky už jsem jednou skákal se ségrou přes gumu. Jo a taky nám táta pořídil trampolínu.
Trampolína na skákání
Táta vybral trampolínu na skákání z obchodu Hawaj.cz.
Je to velká trampolína Hawaj 366. Když máma s tátou zhubnou, můžeme si tam trošku poskočit všichni. Ale to se nestane. To by museli zhubnout každý tak 20 kg. Trampolína unese 150 kg.
Chodíme se ségrou skákat každý zvlášť, ale občas i spolu. To když se rodiče bojí míň. Jak na té trampolíně skáču jak Superhrdina, mají strach, abych ségře neublížil. Jako je to fakt velká zábava, posiluju tělo, abych mohl vzlétnout jednou hodně vysoko.
Každý Superhrdina si potřebuje po skákání na trampolíně odpočinout.
Zkouším skákat také na našem novém hřišti ve Stádleci, ale to mi zatím moc nejde. Tady to umí jen velcí Superhrdinové.
Příběhy o skákání a lítání kluků
Co nesmí chybět v knihovně každýho Superhrdiny? Máma se chystá, že mi pořídí tyhle časopisy a knížky. Až tedy ještě o kousek povyrostu.
Superman
Superman je ten největší Superhrdina. Teda až po tátovi. Je to pán v plášti, co hodně rychlé létá. Vydává to DC Comics. Superhrdinu Supermana stvořili Jerry Siegel a Joe Shuster už v roce 1938.
Rychlé šípy
Rychlé šípy je taky hodně starý příběh o pěti klucích z klubu od Jaroslava Foglara. Členy klubu jsou Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Červenáček a Rychlonožka. Mirek Dušín je takový hodný hrdina a oškliváci patří do Bratrstva kočičí pracky: Dlouhé Bidlo, Štětináč a Bohouš.
Už zase skáču přes kaluže
Něco hodně smutnýho, co jen tak neuvidím. Moravské městečko Tlumačov na přelomu století: Syn zaměstnance proslulého hřebčína sní o tom, že i on bude umět krotit ušlechtilé jezdecké koně. Ani po onemocnění obrnou není ochoten se své touhy vzdát.
A proto skáču
Mladý spisovatel, básník a bloger z Japonska trpí tak silnou formou autismu, že nedokáže mluvit. Jeho vidění světa je však neuvěřitelně bohaté, citlivé a inteligentní. Dokázal to v bestselleru A proto skáču, který ve svých třinácti “sepsal” za zcela mimořádných okolností. Metodou ukazování znaků na abecední tabulce odpověděl na osmapadesát otázek, jež mu ostatní často kladou: Proč nemůžeš být chvíli v klidu? Proč se učíš nazpaměť jízdní řády? Co je nejhorší, když má člověk autismus? Unikátní knihu v Japonsku objevil britský spisovatel David Mitchell, sám otec autistického syna, společně s manželkou ji přeložil do angličtiny a Higašidu a jeho niterné svědectví proslavil po celém západním světě. “Představte, že se nacházíte v místnosti s dvaceti radiopřijímači. Všechny jsou spuštěny a naplno se z nich linou hlasy a hudba. Nejde je vypnout ani ztlumit a místnost nemá okna ani dveře, takže jedinou úlevu vám přinese až naprosté vyčerpání,” přibližuje v sugestivní předmluvě Mitchell pocity lidí s autismem
PŘÍBĚHY PRO KLUKY, kteří se nebojí být výjimeční
Nečekejte příběhy žádných akčních hrdinů zachraňujících lidstvo ani miláčků osudu, kterým sudičky nadělily krásu, inteligenci, štěstí a bohatství už do kolébky. Ne – každá z osobností v téhle knize si musela vybojovat nějaký svůj osobní zápas. Někdo se dokázal vzepřít nepříznivému životnímu údělu, vymanit se z prostředí, odkud vzešel, vypracovat se díky své píli či neotřesitelné důvěře v sebe sama. Jiný se nebál vybočit z řady, prolamovat společenská tabu, vzdorovat předsudkům nebo autoritám, často navzdory nesnázím a někdy i tváří v tvář velkému nebezpečí. Další z hrdinů se vzdali svého pohodlí, aby pomáhali potřebným, nebo za ně dokonce bojovali, protože jim nebyl lhostejný osud druhých ani osud našeho světa jako celku. Ať už jde o chlapce a muže slavné či méně slavné, hrdiny z doby minulé anebo současné, všechny jejich příběhy jsou nesmírně inspirativní. Ukazují totiž, že člověk nemusí být zrovna superhrdinou, aby dokázal být vzorem pro ostatní a učinit svět lepším!
